Existují různé způsoby, jak italská politická kasta drží pohromadě. Běžně se to týká všelijakých metod, jak si vzájemně chránit štědrá privilegia od nebezpečí škrtů k veřejným výdajům - tzv. spending review -, a to tak, aby škrty škrtaly dále jen obyčejné Italy. Nedávno jsem například psal o tom, že bývalý prezident Napolitano si bude užívat měsíčního čistého přijmu 417 000,- Kč jakožto doživotní senátor. Ale i běžný poslanec nebo senátor se nemůže u nás stěžovat díky 330 000,- Kč měsíčního čistého přijmu.

Další oblíbený způsob je vzájemná podpora v komisích, kdykoliv kolega se dostane do nepříjemnosti. Zde je příklad místopředsedy Senátu Roberto Calderoli, který 13 července 2013 před 1 500 účastníky jednoho shromáždění xenofobní strany Liga severu prohlásil: "...někdy když surfuji po Internetu zadám "italskou vládu" a co se mi ukáže? Paní Kyenge. Málem mě klepne. Já jsem milovník zvířat. Měl jsem tygry, medvědy, opice a jiná. I vlky jsem měl. Ale když vidím vzhled orangutána, jsem z toho zmatený, nemohu si pomoct..."

Pro českého čtenáře je nutno dodat, že terčem útoku byla paní Cécile Kyenge, italská politička konžského původu, která od roku 2013 do následujícího roku byla ministryní pro Integraci ve vládě Enrica Letty. Kandidovala v demokratické straně, je doktorka, chirurg se specializaci v očním lékařství. Italskou občankou je již více jak 20 let. Shodou okolností i senátor Calderoli je povoláním lékař a chirurg, ale očividně nesdílí stejnou citlivost pro otázky integrace. Ušetřím inteligenci čtenáře překlad jeho nejslavnějších rasistických výroků směřovaných proti muslimům, gayům nebo Romům.

O co mi jde je naopak nepřijatelná reakce jeho kolegů v Senátu. Ve vyspělejších částech Evropy veřejně přirovnat ministryni k "orangutánu" kvůli jejího původu by vedlo jistě k okamžitému ukončení bez odvolání politické kariéry dotyčného. Žádat podobnou reakci v Itálii je asi příliš idealistické. Z druhé strany je opravdu frustrující zaznamenat, že z 16 přítomných členů senátního Výboru pro otázky imunity 12 hlasovali ve smyslu, že Calderoli vyjádřil jen politický úsudek a pouze 4 hlasovali ve prospěch bývalé ministryně. Calderoliho zdaleka nezachránila politická soudržnost svých spolustraníků, protože z 12 senátorů, kteří si myslí, že nazvat ministryni "orangutána" je zcela v pořádku najdeme 4 členy středolevicové Demokratické strany, 1 z socialistické strany a dokonce 1 z Hnuti 5 Hvězd komika Beppeho Grilla. Že něco s výrokem není v pořádku si mysleli jen 2 členy Demokratické strany a 2 Hnuti 5 Hvězd.

Co k tomu dodat? Ať si o otázkách tykající se imigrační politiky a integrace menšin z jiných kultur si myslíme cokoliv, je zřejmé, že pokud vrcholná politika bude vysílat takové signály, jen těžko se můžeme dočkat pozitivního vývoje ve společnosti. Ještě jednou politika - a to nemám na mysli xenofobní stranu Liga severu, ale její kolegy ze zdánlivě demokratičtějších a pokrokovějších stran -, se vzdává pokusů vysílat konstruktivní signály, jenž by mohly společnost kultivovat a zvolí cestu přizpůsobení k těm nejnižším a primitivnějším pudům.